Na konci druhé světové války měla Jesenice přibližně 1500 obyvatel. Naprostá většina byla německé národnosti. Čechů bylo jen několik desítek. Po skončení války byli sudečtí Němci ústavním dekretem zbaveni československého občanství, jejich majetek byl skonfiskován a následně byli za ne zrovna lidských podmínek odsunuti do Německa.

Byli to obyčejní lidé, kteří po mnoho generací bydleli v Jesenici, učili se ve zdejší škole, pracovali zde a celou Jesenici po staletí budovali. Ze dne na den ztratili úplně vše. Veškerý majetek, přátele, celou svoji minulost. O odsunu se dozvěděli ve 2 hodiny ráno a ve 4 hodiny museli být připraveni na náměstí s maximálně 30 kg zavazadlem, které nesmělo obsahovat žádné cennosti. Ráno se vydali pěšky do Podbořan a následně do Žatce. Děti, staří a nemocní jeli na žebřiňáku. Odsud ve vagónech pro dobytek přes Duchcov, Osek, Podmokly, Bad Schandau dále do Německa.

Jesenice se téměř celá vylidnila. Zbylo jen pár obyvatel české národnosti. Mezi nimi byl i můj pradědeček s prababičkou a proto jsem se rozhodl založit tento projekt.

Některé názvy, nápisy a popisky týkající se geografických údajů jsem záměrně ponechal v původní němčině. Stejně tak jména osob z období před rokem 1945 ponechávám v německém znění, abych zachoval ráz národnostní situace města a krajiny v této době.

Zde použité informace a fotografie jsou z rodinného archivu, sesbírány z různých koutů a od různých lidí. Stránky jsou zatím v pracovní verzi. Občas si po večerech najdu chvíli, abych něco dalšího přidal, upřesnil, či upravil vzhled.

Pokud též máte nějaké staré fotografie, dokumenty či jiné tiskopisy týkající se historie Jesenice a byly byste ochotni mi je zapůjčit, byl bych Vám velice vděčen. Též budu rád za vyprávění jakýchkoliv příběhů týkajících se Jesenice nebo jejích obyvatel. Pokud mi dáte k tomu souhlas, rád uvedu i Vaše jméno k poskytnutým materiálům. Kontaktovat mě můžete emailem na .